Loket

Loketní kloub je složitý kloub, který vytváří tří kosti: pažní, loketní a vřetenní. Mezi jednotlivými kostmi vznikají tři kloubní spoje: kladkový kloub (humerus + ulna), kulový kloub (humerus + radius) a kloub kolový (radius + ulna).

Bolestí v oblasti loketního kloubu

Nejčastější příčinu bolestí v oblasti loketního kloubu je úponová bolest šlach svalů předloktí – tzv. epikondylitidy. Dalším častým onemocněním je tzv. bursitida loketního kloubu (bursitis olecrani) vznikající nejčastěji pádem na loket nebo dlouhodobým mechanickým drážděním oblasti loketního kloubu. Samostatnou skupinu příčin bolestí loketního kloubu jsou úrazy a poůrazové stavy lokte.

Epikondylitidy

Řadíme je mezi entezopatie - onemocnění postihující šlachový úpon svalu ke kosti. Bolesti mohou být na vnitřní a zevní straně lokte. Pokud k zvýraznění bolestí na zevní straně lokte dochází při zvedání zápěstí a natahování prstů proti odporu – jedná se o tenisový loket (radiální epikondylitidu). Pokud jsou bolesti na vnitřní straně loketního kloubu a k zvýraznění bolestí dochází při ohybu zápěstí a prstů - jedná se oštěpařský, golfový loket (ulnární epikondylitidu). V počátečních stádiích tenisový i oštěpařský loket (epikondylitidy) vznikají jako důsledek funkčního přetížení, při kterém dochází k mikrotraumatům v úponové části svalu a k nedostatečnému prokrvení vlastního úponu svalu ke kosti. Pokud epikondylitida trvá delší dobu, dochází ke změnám struktury úponu svalu a konzervativní léčba nemusí být úspěšná.

Možnosti léčby

• Konzervativní – v počáteční fázi, nutné je režimové opatření se snížením fyzické zátěže, obstřik kortikoidem, injekční aplikace kyseliny hyaluronové (Hyalotend), lokální terapií NSA gely, epikondylární páskou a řízenou rehabilitací a fyzikální terapií.
• Operační – při neúspěchu konzervativní terapie, podstatou operace je obnovení pevného a nebolestivého spojení svalů s kostí a denervace. Výsledky operační léčby jsou dobré, ale ne stoprocentní. Pokud pacient po operaci nedodržuje doporučení a nevyhýbá se jednostrannému fyzickému přetěžování svalových skupin předloktí, může docházet k recidivám potíží. Nezbytnou nutností úspěchu je spolupráce pacienta ve smyslu dodržování režimových změn.

Burzitida

V zadní části loketního kloubu je v podkoží struktura, tíhový váček, která usnadňuje posun kůže proti kosti okovce (olekranu). Tento váček (burza) je vyplněn výstelkou, která při podráždění může produkovat tekutinu podobně jako kloubní výstelka. K podráždění může dojít například v některých celkových onemocnění jako je dna, nebo revmatoidní artritida.

Může k němu dojít i při přetěžování nebo opakovanými pády na loket, či údery. Váček se může začít plnit tekutinou nebo po úrazech krví. V oblasti loketního kloubu se vytváří elastická rezistence, bolestivý otok. Může však dojít i k infikování obsahu váčku a vzniku infekčního zánětu, který se projeví bolestivostí, zarudnutím i teplotami a na delší dobu omezit v běžné činnosti.

Možnosti léčby

Při prvním podráždění, kdy je místo oteklé bez zarudnutí a bez větší náplně je vhodná aplikace mastí či sprejů s nesteroidními antirevmatiky tlumícími podráždění výstelky váčku. Pokud dojde k větší náplni pak je nutné lékařské ošetření s punkcí váčku případně aplikací kortikoidu do váčku. Dochází-li k opakovaným plnění váčku je nutné jeho vyoperování. U infikovaných burzitid, kdy má pacient teploty a zarudnutí loketního kloubu je nutné počáteční zklidnění pomocí antibiotik a poté odstranění váčku, vypláchnutí hnisu a podání antibiotik dle citlivosti.

Úrazy a poúrazové stavy loketního kloubu

Úrazy lokte často zahrnují zlomeniny kostí, ale i poranění vazů. Pokud poranění vazů loketního kloubu není rozpoznáno a adekvátně léčeno, vzniká nestabilita loketního kloubu. U těžce manuálně pracujících mužů, kulturistů dochází k bolestivému utržení dolního úponu šlachy bicepsu. Pacient má při aktivním ohybu lokte bolesti, vnímá oslabenou sílu a svalové bříško má změněný tvar.

Možnosti léčby úrazů loketního kloubu

Při zlomeninách v oblasti loketního kloubu dbáme na obnovení správného postavení kostí a obnovení kongruence kloubních ploch pomocí moderních uzamykatelných dlah a šroubů. Velice důležité po operaci (osteosyntéze) je zahájení včasné intenzivní RHB a fyzikální léčby. I po technicky správně provedené operaci a kvalitní řízené rehabilitaci dochází velice často k omezení rozsahu pohybů v loketním kloubu, zejména extenze (úplné propnutí lokte). Menší nerovnosti, malé úlomky nebo kloubní myšky lze odstranit artroskopickou technikou, mini invazivním způsobem. Stejně tak intervenčně přistupujeme k řešení nestability loketního kloubu, který limituje pacienta v běžných denních aktivitách. U utržení dolního konce bicepsu je nutné k návratu dobré funkce operační řešení – přišití šlachy ke kosti.